ETF pro českého investora: na co si dát pozor před nákupem

ETF – burzovně obchodované fondy – jsou pro retailového investora v Česku dostupné teprve přibližně deset let, ale za tu dobu se staly oblíbenou volbou pro pasivní investování. Problém je, že velká část doporučení, která kolují na českém internetu, vychází z amerických zdrojů a nebere v potaz tři klíčové rozdíly: měnové riziko (většina světových ETF je denominována v USD nebo EUR, nikoli v Kč), dostupnost přes brokery licencované v ČR nebo EU, a daňové podmínky pro rezidenta České republiky. Tento průvodce se těmto třem oblastem věnuje postupně. Nezačínáme otázkou „které ETF je nejlepší“, protože ta otázka nemá smysl bez kontextu. Začínáme otázkami, které byste si měli položit před každým nákupem, bez ohledu na to, zda investujete poprvé nebo přidáváte do existujícího portfolia.

Měnové zajištění (hedging) snižuje volatilitu způsobenou pohybem kurzu, ale má cenu: zajišťovací náklady se pohybují typicky mezi 0,5 % a 1,5 % ročně a v obdobích vysokého úrokového diferenciálu – jako byl rok 2022 a 2023 – mohou být i vyšší. Nezajištěná pozice v EUR nebo USD není automaticky špatná, pokud si uvědomíte, že tím přijímáte kursové riziko jako vědomou součást strategie. TER (celkový nákladový ukazatel) je druhý filtr: ETF s TER nad 0,5 % na pasivně sledovaný index je kandidátem k nahrazení levnější alternativou – ale pouze tehdy, pokud jsou oba fondy skutečně srovnatelné (stejný index, stejná metodika reinvestice dividend, srovnatelná likvidita). Konečně, dostupnost: ne každý ETF obchodovaný na burze Euronext nebo London Stock Exchange lze koupit přes brokery podléhající dohledu ČNB nebo ESMA. Ověřte, zda broker, který používáte, váš vybraný fond skutečně nabízí, a za jakých podmínek – minimální investice, poplatek za transakci, způsob vedení daňového výpisu.